Příběh opravdového člověka

Když řeknu, že jsem jako malá holka přečetla mezi desítkami knih také Příběh opravdového člověka ( autor Boris Polevoj) a přečetla jsem ho jedním dechem, dnes budu každému připadat jako úchyl. Když si ovšem odmyslím celkovou tehdejší orientaci našeho státu i ovzduší ve kterém jsme jako děti vyrůstali, i tak zůstane silný příběh, napsaný podle skutečné události. Letec Meresjev byl sestřelen za druhé světové války jako mnoho jiných, navíc při tom neštěstí přišel o obě nohy. I tak ale nepřestal cítit stejně - jako člověk hluboce milující svoji vlast. A jako takový pokládal za svoji povinnost ji hájit do posledních sil. Přes mnohá protivenství si nakonce vynutil právo na další lety i s umělými končetinami. Jistou naivitu v některých scénách samozřejmě nemohlo přehlédnout ani dítě, ale to hrdinství v příběhu převládalo natolik, že mne jako dítě velmi dojímal. Několikrát jsem nad knihou dokonce plakala. A ani v dnešní době, kdy děti klidně umučí kočku nebo kopou do psa se za takové city nestydím.