Návrat čistých radostí

Kdo si přečetl Čisté radosti mého života od Jana Šmída (zmiňovala jsem se tu o této knize nedávno), rozhodně by měl sáhnout i po jejím pokračování, které autor nazval Návrat čistých radostí. Čtenář, kterí ví z první části, jak obchodní cestující v prádle, Nat Jessel, přišel k cirkusové lvici jménem Eileen, svoji poctivostí a čestností si získal nejen svého šéfa Hasketta ale i jeho krásnou dceru Virginii, začne možná trochu hloubat nad vhodností toho titulu. Proč návrat, čeho návrat, vždyť radosti pokračují hned na první stránce, Nat sděluje, jak krásná byla jeho svatba s Virginií a jak je šťastný. Jenomže městem odchovaná společenská Virginie a samotářský drummer, který se toulal divočinou s pruhovanou přítelkyní celé týdny sám a sám, to nejde dohromady. Manželství se nepovede, Virginie si za dobráckého, ale trochu těžkopádného Nata najde náhradu v úspěšném právníkovi a Nat... ne, nezůstane sám, protože má Evelýnku. Dcerka je jeho sluníčkem a radostí, ale dá mu dost fušku, než ji získá, protože soudy mají ve zvyku ponechávat malé děti v péči spořádané, znovu počestně provdané matky. Teprve když je Evelýnka jen a jen jeho a od se sní odstěhuje za novým životem do Kanady, koná se pro Nata návrat jeho radostí. I když i v těch zůstává trocha nostalgie z postupujících let, kdy lvice Eileen už dávno sní svůj večný sen, dospělá Evelýnka má vážnou známost a k osamělému Natovi jen tu a tam opatrně přichází starý, napůl chromý vlk.