čtvrtek, března 01, 2007

U zeleného delfína

Je to už dlouho, co jsem přelouskala tlustý román Elisabeth Goudgeové "U zeleného delfína". A I když mne třeba někdo nazvě husou pitomou, co neocenila víc Hemmingwaye ani Tolstého, já se odmítám stydět. Prostě mne vzal za srdíčko ten příběh neohrabaného chlapce Viléma a dvou malých sestřiček, které má obě po svém rád. Té starší, Marianny, se však spíš trochu bojí, pro její ráznou, na dívku té doby naprosto nekompromisní povahu. Mladinkou, líbezně rozesmátou Markétu miluje. Po létech se ovšem Vilém - popleta, tragicky omýlí. Coby kolonista v nové Australské končině, píše si domů, do Anglie o nevěstu. Svého dávného příznivce a otce obou dívek žádá o ruku Markétky. Je zděšen, když na molu spatří stárnoucí Mariannu se všemi zavazadly až po sprostého papouška.A jak je to dál? Pošle Vilém nežádoucí "nevěstu" nazpět? Stane se to či ono? No jisteže se stane! Ta bichle je dost tlustá na dva příběhy! Ale jak je to dál, to si přečtěte!

0 Comments:

Okomentovat

<< Home