pondělí, července 16, 2007

Angelika

Omlouvám se všem svým příznivcům, kteří si tu čtou a najednou nemají žádné novinky, jako bych se já ulejvala a nečetla. Opak je pravdou! Byla jsem na dovolené a kámoška mi s sebou nabalila tašku knih. Když jsem to množství uviděla, podklesly mi kolena! A o to víc, když jsem zjistila, že všechny knihy jsou o Angelice, krásné markýze andělů. Příznivce si tato dobrodružka získala v Čechách už kolem roku 1965, kdy se u nás začaly uvádět její zfilmované příběhy. Až později se veřejnost dověděla, že filmy vznikly podle literární předlohy, podle řady knih, které mají na svědomí manželé Anne a Serge Golonovi. Jak léta jdou, pan Serge Golon je dávno po smrti, ale paní Anne, dnes už dáma přes sedmdesát, ve svých románech stále pokračuje. A tak jsem měla možnost se odpíchnout od těch prvních pěti románů, které byly tak halabala převedené do filmové podoby a dočíst se, jak se Angelika - dávno předtím, než klesla do manželovy náruče - ještě vzbouřila proti králi, jak ji královští vojáci zavraždili syna, kterého měla s maršálem Plessis Belliére a ji samotnou znásilnili, jak se jí narodila dcerka Honorina... Angelika přišla o všechno, jako nebohou poběhlici ji nakonec stihl i trest nejstrašnější, kat jí vypálil cejch, nenáviděnou královskou lilii. Už ani nevěřila, že Joffrey žije, v tu chvíli si byla jistá, že celé své utrpení prožila zbytečně, že svoji lásku nikdy nenajde. Kvůli dcerce přijala novou totožnost - stala se služkou v domě bohateho hugenotského měšťana, ale její touha chránit pronásledované ji nutí plést se do věcí, do kterých by se plést neměla. Když se dovídá, že larochellští hugenoti mají být na rozkaz krále pochytáni a uvězněni, neváhála se dobrovolně opět vydat do rukou piráta Rescatora, jenž jí před časem prostřednictvím svého pověřence koupil jako otrokyni na kandijském trhu a jemuž tenkrát zapálila loď a uprchla. Slibuje mu poslušnost, jen když nalodí všechny její hugenotské přátele a odveze je do bezpečí do Nového světa. Rescator souhlasí. Teprve na širém moři Angelika zjistí, že muž, v jehož rukou se už jednou ocitla, je její milovaný a tolik hledaný Joffrey. Záměrně se jí celou dobu neprohlásil a poznat ho nemohla, protože jako renegát nosil masku. Dávno nekulhal, východní lékaři mu od dětství zraněnou nohu dokázali jakž takž uzdravit. Jenomže ten Joffrey, kterého našla, je už dávno jiný muž než ten potomek trubadúrů Languedocu, hrabě de Peyrac. Stejně jako i ona už je jiná, než bývala ve svých dívčích létech. Ačkoli od sedmého dílu už romány ztrácejí na romantické přitažlivosti, autorka jim dokázala dodat reálie skutečně se rodícího vztahu dvou prakticky si cizích lidí. Bohatství Nového světa je nezměrné - stejně takové je ale nebezpečí, číhající mezi Indiánskými kmeny, které ze zištných důvodů popouzejí proti sobě čerství kolonisté, Francouzi i Angličané. Nenávist hugenotů a katolíků také situaci neusnadňuje. Angelika musí v primitivní tvrzi dřít jako otrokyně, jen aby po boku Joffreye s hrstkou přistěhovalců přežila první zimu, hlavní problém ale spočívá v bigotnosti některých lidí, spořádaných občanů jako zástupců obou náboženství. Autorka v příběhu věrně připomíná historické události, stejně tak dění u francouzského dvora, jako například čarodějnické procesy v Salemu. Také Angelika je nařčena z čarodějnictví a pronásledována jen proto, že se jakou vzbouřenkyně v Poitou spřátelila se starou vědmou Meluzínou a naučila se od ní mnohému léčení. Zatímco opravdové zlo, zvrhlou a zrůdnou urozenou Ambroisine de Maudrigault všichni považují málem za světici, protože se každému dovede stavět do očí a okázale pěstuje dobročinnost... Opravdové napětí příběhy ztrácejí díl od dílu, ale přesto je zajímavé si je přečíst. Čtenář se tu setká také se zázrakem znovuvzkříšení Angeličina mladšího Cantora (vysvětluje se to tím, že Rescator úmyslně potopil loď, na které chlapec plul jako páže maršála de Vivonne, aby dostal chlapce k sobě), kdo si vzpomene na obrovského krále otroků, Colina Paturela, bude mírně překvapen, že se po dráze námořního lupiče stal nakonec přítelem Peyracových a guvernérem na jejich novém území, jakož i tím, že Angelika ve věku skoro čtyřiceti let ve zdraví porodila Joffreyovi ještě dvojčata, chlapce a děvčátko. Pro zájemce uvádím, pod jakým názvem zmíněné kniky vyšly: Angelika - markýza andělů, A - Cesta do Versailles, A. a král, Nezkrotná A., A. se bouří, A. a její láska, A. a Nový svět, A. v pokušení, A. a ďábel, A. a spiknutí stínů, A. - Cesta do Quebecu, A. - Angeličino rozhodnutí, A. - Cesta naděje, A. - Cesta k vítězství. A to prý je autorka ještě při síle a ghodlá dál pokračovat! Akorát zájemcům o přečtení musím sdělit, že některé díly vyšly pouze ve slovenštině!!! To snad by nemuselo vadit, jazyk je to příbuzný.

1 Comments:

Blogger Eumenidas said...

Angelika byla opravdu pozoruhodná série knih, četla jsem prvních šest a pak zjistila, že má ještě pokračování. Pokračování jsem sice moc nestrávila, ale přesto bych si to chtěla přečíst znovu.
Text o Angelice a jejích osudech se mi líbil, zajímavě sepsáno, i z hlediska pozdějších reálií, kdy žila v Americe po jeho boku a čelila zase jiným nástrahám. Je to mimořádně vydařená červená knihovna, v třídě A.

9:16 dop.  

Okomentovat

<< Home