Rembrandt van Rijn

Příležitostně si ráda přečtu nějaký ten životopis. Zajímavé jsou životopisy opravdu slavných a dávno již zemřelých osob, člověk se v nich dozví něco o konkrétní historické době a třebas o tom, jaké zázemí měl za sebou takový Rembrandt van Rijn, než stvořil své pověstné obrazy. Ale nepohrdnu ani životopisy hereckými, za těmi člověk musí číst často mezi řádky. A často si vykombinuje docela zajímavé věci, i když co je na nich pravdy, to se asi nikdy nedozví. Herci většinou své životopisy autorizují a podílejí se na jejich vzniku. Ne tak dávný francouzský idol Alain Delon. Už v dově jeho vrcholných filmových úspěchů se šuškalo, že minulost má podivnou a dost temnou a něco na tom asi bude, protože když se ho odvážil oslovit autor Rein Zondergeld, odmítl podávat odpovídat na jakékoli dotazy a od svého životopisu se jednoznačně distancoval. Kniha tak vznikla na základě novinových zpráv a výstřižků z časopisů, z výtahů policejních výpovědí (neboť jedním z ožehavých míst Delonova života byla smrt Jugoslávce Stafana Markoviče, který byl jednu dobu údajně jeho tajemníkem a později byl nalezen mrtev a pohozen v plastovém pytli na smetišti s odpadky). Zdá se, že slavný Černý tulipán nebo Inspektor Borniche měl v této kauze jakési máslo na hlavě! V soukromí si také moc radostí neužil, po bouřlivém románku s dávnou hvězdou Rommy Schneiderovou se neoženil příliš šťastně, syn Anthony léta ludral, pil a fetoval, další manželka mu dala po létech soužití kopačky na stará kolena, takže zůstal nešťastný, opuštěný a sám. Až se člověk musí ptát, zda v jeho případě to nemá nějakou sovislost s pořekadlem "Jak se do lesa volá, taková je ozvěna." Já měla delona na filmovém plátně ráda! Krom zmíněných filmů vzpomínám také na Geparda, Melodii podzemí, zamilovanou hříčku Kristina (právě s Rommy Schneiderovou), ze všeho nejvíc snad na film V plném slunci. Ten byl po létech zfilmován znovu (a opět úspěšně) pod originálním názvem Talentovaný pan Ripley