Dámy z Missalonghi

Když řeknu "Ptáci v trní," mnoho lidí si asi okamžitě vybaví televizní minisérii, kde v hlavní roli kněze zmítaného mezi láskou k Bohu a láskou k ženě nádherně ztvárnil Richard Chamberlein. Co ale takhle "Dámy z Missalonghi"? Co to má být, jak se to shoduje s "Ptáky v trní"? Ale shoduje se! Ptáci... byli natočeni podle stejnojmenné literární předlohy australské spisovatelky Colleen McCulloughové a táž napsala (mezi jinými) také román odlišného charakteru, toriž již zmíněné Dámy z Missalonghi. Hlavní hrdinkou je dívka Missy. Když prozradím, že slovo "Missalonghi" v knižním titulu je jméno milované vilky, kde žijí dvě stárnoucí sestry, s nimiž je dívka blízce spřízněná, jak asi plně zní její jméno? To však je nejmenší, co Missy trápí. "Když jí minulo třicet let, matka Missy sdělila, že teď už může mít za chladného počasí v posteli cihlu, protože už není v ranném květu mládí..." Staropanenská, všem nehezká Missy však má v srdci žár a cit, touhu změnit svůj život, který se točí kolem matky Drusilly a tety Octavie, jediné kravky a houfu bohatých příbuzných. Je marnivostí, že chce mít muže, děti a aspoň jednou v životě pěkné šaty, který by nebyly z praktických důvodů chudoby zabarvené do hněda? Zdá se, že je odsouzená hltat jen drobty štěstí z knih, které si vypůjčuje tajně v místní knihovně od exotické Uny. Jenomže potom se ve městě náhle objeví záhadný muž John Smith... Je na Missy, zda se na něj bude jen dívat, jako všechny ženy v okolí nebo se pokusí o štěstí. A co na to Una, knihovnice a přítelkyně? Pomůže, zradí...nebo je za tím vším, co se v malém městě a vilce v Missalonghi děje, ještě něco docela jiného?