Jabloňová stezka

Kdysi dávno mi jedna kamarádka ze školy půjčila ošoupanou starou knížku. Byl to poutavý příběh z Ameriky na konci 18. století, kdy tam ještě zdaleka neexistovala dnešní velkoměsta a na kontinent se valily davy přistěhovalců. Mezi nimi se ocitl i sadař Jonathan, který s nesmírnou prozíravostí začal v americké divočině vysazovat ovocné stromy. Zajímavý příběh líčil, jak muž, kterému začali přezdívat Jan Jadérko putuje krajem, ve vaku má jablková seménka a všude, kde je třeba, pomáhá osadníkům založit sad. Přitom se mu daří vycházet i s původními obyvateli země, s indiány, které v té době většina lidí pokládá za bezohledné vrahy. Svoji činnost pokládá přímo za poslání, takže si nikdy nezaloží vlastní domácnost a dovolí, aby se jediná dívka, kterou kdy miloval provdala za jiného. Ohromně mne nadchlo, když jsem se dověděla, že kniha je psaná na motivy skutečných uidálostí a že dotyčný Jan Jadérko skutečně žil, jmenoval se Jonathan Chapman a jablko jonatán, které mám tolik ráda, se jmenuje právě po něm! Jedno jsem ovšem brzo zapomněla - kdo knihu napsal a jak jse jmenuje. A nevěděla jsem to moc a moc let! Až před několika dny jsem to čirou náhodou zjistila! Knihu napsal Fráňa Velkoborský a jmenuje se Jabloňová stezka. Jen jediné je mi záhadou - v materiálech, které se mi nostaly do rukou je uvedeno, že kniha vyšla celkem třikrát, pokaždé v úpravě jako edice z řady Knihy odvahy a dobrodružství, tedy po straně se čtyřmi černými proužky. Tak odkud se vzalo to salátové vydání od kamarádky, které prý bylo strašně staré a patřilo ještě jejímu tatínkovi ?