Historie v knihách

Ruku na srdce - kolik lidí dokázalo přelouskat všechny díly o markýze Angelice od Anne Golonové? Asi jen ženy a to ještě nemnohé a pokud se o tom někde zmíní, ostatní je mají za nadměrné romantičky nebo přímo omezené slepice, holdující červené knihovně až nezdravě. Přitom právě tyto romány bych mezti klasickou červenou knihovnu neřadila. Jsou zamilované, jsou dobrodružné, krásně se to čte, to je všechno pravda. Kritikové často přezdívali hlavní hrdince D´Artagnan v sukních a v tom pravdu neměli - co dala autorka na papíře prožít své zelenooké markýze, na to by pan Dumas musel splácat dohromady osudy nejmín deseti svých významných postav. Je to chvílemi hodně přitažené za vlasy, to přiznávám. Ti, co příběh znají jen z filmů by valili oči, co ve skutečnosti tvůrci všechno vynechali. Ale literárním předlohám bezesporu nelze upřít jedno - jsou nesmírně historicky věrné. Kdo dočetl až sem a má o knize trochu pojem, říká si, proč mluvím pořád jen o autorce, když tvůrci románů byli dva. Ano, je to pravda, uváděna bývají jména Anne a Serge Golonovi, manžel ovšem svůj díl práce odváděl hlavně vyhledáváním historických materiálů. A novinářka Anna po létech s uznáním pravila, že bez této vydatné pomoci by své romány nikdy nenapsala! No prosím - přinejmenším jeden důvod, proč se alespoń jejich částí prokousat, nemluvě o zcela věrohodně a lidsky se vyvíjejícím vztahu těch dvou - Angeliky a jejího ztraceného a znovunalezeného manžela Joffreye..