úterý, srpna 15, 2006

Lassie se vrací

Lassie se vrací. To je titul, který známe z knižního vydání, příběh byl také několikrát úspěšně zfilmovaný, z toho poprvé se v dívčí roli objevila malá Elisabetr Taylorová (tato verze je z roku 1943).Psí láska fenky kolie k chlapci jménem Joe je tak silná, že když chlapcův otec musí kvůli nuzným poměrům Lassie prodat bohatému vévodovi z Rudlingu, kolie se za cenu nesmírních utrap umíněne vrací ke svému chlapeckému "pánovi". Myslím, že příběh je notoricky známý snad každému. Ale vzpomínáte si, kdo jej napsal? Tak tedy nebudu dlouho chodit kolem horké kaše, byl to muž jménem Eric Knight. Pokud vím, nikdy se jako literární autor neproslavil, "Lassie" byl jediný román který napsal a vycházel snad přitom hlavně ze své lásky k psům této rasy, příběh je tedy jakousi oslavou věrnosti kolií k lidem. Eric Knight byl Angličan usazený v Americe, kde choval právě kolie, původem pocházel z Yorkshiru, kam zasadil děj své knížky. A i když jako autor zůstal jakoby odstrčený a zapomenutý, může být na onom světě zcela spokojen - dal vzniknout cituplnému příběhu, který neumírá.

pátek, srpna 04, 2006

Boj o ostrov

Mezi knihami pro děti a mládež nesmím zapomenout na příběhy, které napsal Artur Ransome. Ačkoli vznikly před druhou světovou válkou, dodnes neztrácejí nic ze svého půvabu. Voní sluncem a a vodami anglického jezera Coniston a není divu, autor byl námořník na odpočinku a téma vody, byť i sladké, mu bylo blízké. Inu, v důchodu každý po svém - někdo pije, někdo žije. Knih se stejnou tématikou napsal Ransome celkem třináct a mne dodnes mrzí, že jsem je všechny nečetla. Jelikož ale v každé jde o ucelený příběh, alespoň nemám mezery v ději. Knihy jsou poitavé zejména tím, že jako hlavní hrdinové v nich vystupují děti.Nejvíc mne oslovila první část, která u nás vyšla pod názvem Boj o ostrov. (Původní název zní Vlaštovky a Amazonky). Nedávno jsem si přečetla recenzi od pana Pecinovského, který se nad změnou titulu lehce kaboní a ten český mu připadá nevýstižný, protože prý se v knize nikde o ostrov nebojuje. Ohó, pane, buď máte krátkou paměť nebo už jste duší stár! Já si naopak ještě po čtyřiceti letech moc dobře pamatuji, že o ostrov Divokých koček se na stránkách knihy bojuje dost urputně a dlouho. To jen vám už asi nepřipadá být bojem, když se skupina dětí vkrade do stanového tábora druhé skupiny, rafičí tam výhrůžné cedulky a pořádá noční přepady...přesně to se totiž skoro v půlce knihy děje. Ostrov totiž považují za své výsostné území jak čtyři sourozenci Walkerovi, kteří si říkají Vlaštovky, tak dvojice sester Blackettových, čili Amazonky. Samozřejmě, nakonec uzavřou příměří, spřátelí se a další prázdninové dny tráví společně. A samozřejmě, ty dny si musí okořenit akcemi, které podle dětských představ přesně v námořnickém duchu zavánějí dobrodružstvím!